CAS 25 Škoda 706 RTHP SPZ: 2SI 3209

O technice

Cisternová automobilová stříkačka 25 Škoda 706 RTHP se skládá z podvozku Škoda 706 RTHP s prodlouženou kabinou pro řidiče a sedm členů osádky, nádrže na vodu, čerpacího zařízení a účelové karosérie, která tvoří současně skříně pro požární příslušenství a čerpací zařízení. Čerpací zařízení je tvořeno odstředivým jednostupňovým pravotočivým čerpadlem se spirálovou skříní a letmo uloženým oběžným kolem a s plynovou vývěvou na spálené plyny. Ovládání čerpadla je mechanické.

Vozidlo je určeno pro silniční provoz i v terénu a je vybaveno lafetovou otočnou proudnicí a mycí lištou.

Označení CAS 25 Škoda 706 RTHP má následující význam: CAS - cisternová automobilová stříkačka, 25 - výkon čerpadla 2500 l/min, RTHP - podvozek Rámový, Trambusový, Hasičský speciál, možnost připojení Předního náhonu.

Vozidlo je někdy též označované jako trambus. Správně však termín trambus znamená typu kabiny nákladního automobilu, kde řidič sedí nad nebo před předními koly.

Označení vozidla podle Řádu strojní služby: CAS 25/3500/200 - M2R. Jednotlivé symboly mají následující význam: CAS - cisternová automobilová stříkačka, 25 - výkon čerpadla 2500 l/min, 3500 - obsah nádrže na vody v litrech, 200 - obsah nádrže na pěnidlo v litrech, M - hmotnostní třída, (střední převyšující 7500 kg, avšak nepřevyšující 14000 kg), 2 - konstrukce podvozku, (smíšené, automobily určené k provozu částečně i mimo zpevněné komunikace), R - rozsah příslušenství (speciální redukované).

Technická data

Odkazy - použitá literatura

• Obsluha a ošetření automobilů Škoda 706 RT
• Škoda ASC 16
• Škoda 706 (Wikipedie)
• Trambus (Wikipedie)
• Škoda 706 RTHP CAS 25

OA ARO 240 SPZ: 9S1 0112

O technice

ARO (Auto România) je automobilka zabývající se výrobou off-roadů sídlící ve městě Câmpulung v Rumunsku. Továrna vyrobila první terénní automobil, 57 IMS, roku 1957. Roku 1959 byla zahájena výroba modelu M 59. V roce 1964 se začal prodávat model M 461, který byl určen na vývoz a prodalo se ho celkem 53 000 kusů do 55 zemí světa.

Od roku 1972 se vyráběla řada ARO 24 v celkem pěti provedeních. Roku 1980 se začalo s výrobou automobilů ARO 10. V osmdesátých letech se začaly také montovat dieselové motory a roku 1989 motory na zemní plyn. V roce 1997 se začalo s výrobou vojenských vozů ARO Dragon.

Dodnes vyrobila firma 380 000, Většina produkce byla určena pro export. Společnost ohlásila bankrot roku 2006. V současnosti je firma v konkurzním řízení.

Příprava prvého vozidla z řady 24, ARO 240, započala roku 1966. Nový typ měl několik významných a zajímavých vylepšení uvážíme-li dobu dokončení designu. Karoserie byla úplně nová, uvnitř byla bezpečnější a více pohodlná. Motor měl obsah 2495 cm³, 83 koní a maximální rychlost 115 - 120 km/hod, spotřebu 13,8 l/100 km.

V roce 1972 firma FORD-EUROPE organizovala test, kde ARO bylo druhé za Range Roverem a před Jeep-Willis, Ford nebo Land Rover.

Od začátku byl tento model navrhován ve dvou verzích: karoserie dvoudveřová s plátěnou střechou (240) a čtyřdveřová s pevnou střechou (244). Z těchto dvou verzí po malé úpravě vznikl typ pick-up (242) a další modifikace 243 (plachtu nahradila pevná střecha). Prodloužený pick-up 320 se začal navrhovat v roce 1978 a byl montován výrobcem autobusů v Bukurešti. Po roce 1989 byla typová řada 24 omlazena montáží motorů Ford a Peugeot a rozšířena o další typové řady 32 a 33.

Odkazy - použitá literatura

• ARO (automobilka) (Wikipedie)
• Historie značky ARO 4x4
• Technická specifikace

PS 12

O technice

Přenosná motorová stříkačka PS 12 je hasičská stříkačka, určená pro jednotky požární ochrany. Slouží k provedení zásahu od vodního zdroje na malé požáry nebo jako čerpadla pro doplňování cisteren, v sérii pak lze použít i několik stříkaček pro dálkovou dopravu vody ze stroje do stroje. Vlastní stříkačku lze přenášet čtyřmi osobami a proto je možné její nasazení i v obtížném terénu či u špatně přístupného vodního zdroje.

Je tvořena motorovou jednotkou, odstředivým jednostupňovým čerpadlem z lehkých slitin, plynovou vývěvou na spálené plyny a rámem, uzpůsobeným k přenášení stříkačky a ustavení na pevný terén.

Motor je čtyřválcový, čtyřdobý, zážehový, původně osazený do Škody 1202, později se montovaly motory ze Škody 1203. Původně se motor startoval klikou, pozdější verze měly elektrický 12 V startér. Zapalování zajišťovalo v původním provedení magneto Scintilla Vertex, později pak běžný škodovácký rozdělovač. Jako paliva se používá benzínu, spotřeba paliva je mezi dvěma a třemi litry za hodinu. Chlazení motoru je kapalinové, dvouokruhové s nuceným oběhem.

Stříkačka má jedno sací hrdlo o průměru 110 mm se šroubením a dvě výtlačná hrdla "B" 75 mm.

Odkazy - použitá literatura

• Hasičská stříkačka PS 12 (Wikipedie)
• Přenosná motorová stříkačka PS 12 (Požáry.cz)
• Návod k obsluze (Sbor dobrovolných hasičů Rájec)
• Originální dokumentace na našich webových stránkách
  (materiál Svazu požární ochrany ČSSR - federální výbor,
  vydáno prostřednictvím Sportpropagu, Praha, 1980)

PS 8

O technice

Přenosnou motorovou stříkačku PS-8 vyráběla Továrna na hasicí zařízení národní podnik Vysoké Mýto, závod Slatiňany u Chrudimi od roku 1948 do roku 1964. Byla v podstatě vylepšenou Přenosnou motorovou stříkačkou typ 262P s výkonem čerpadla 1100 l/min, vyráběnou Továrnou na hasičské stříkačky Václav Ignác Stratílek ve Vysokém Mýtě v období před druhou světovou válkou a během ní. Obě přenosné stříkačky jsou si z vnějšku velmi podobné, PS-8 prostě svůj původ nezapře. Ostatně na jejím vývoji a výrobě se podíleli v podstatě stejní lidé. Oproti typu 262P má ale větší výkon motoru a menší výkon čerpadla.

Přenosná motorová stříkačka PS-8 je umístěna na odpruženém rámu z ocelových profilů. Rám tvoří v podstatě nosítka, která slouží k přenesení stříkačky na špatně přístupná místa. Z dvojice trubek, která slouží jako rám, je možné vysunout dvě dvojice rukojetí. PS-8 díky tomu umožňuje provádět hasební zásah i tam, kam se nedostaly hasící automobily vybavené nepřenosnou stříkačkou.

PS-8 tvořila výzbroj těchto hasičských automobilů: DVS 8 na podvozku Praga RN, DVS-8 na podvozku Tatra 805 a DA-8 na podvozku Tatra 805. Eventuelně mohla být též přepravována v jednonápravovém přívěsu PPS-8

Motor je dvoudobý, dvouválcový, řadový motor s označením SM-31 (Stratílek motor o výkonu 31 koní). Je chlazený vodou nuceným oběhem požární vody z čerpadla. Klikový hřídel a ojnice je uložena ve válečkových a kuličkových ložiskách. Zapalování magnetoelektrické magnetem PAL, zapalovací svíčky PAL 175 se závitem M14x1,5. K přípravě palivové směsi slouží karburátor Jikov 30 LOH-O-33 a na PS-8 je umístěna nádrž na benzín o objemu 26 litrů. Startování motoru je ruční, pákou na čelní skříni motoru.

Na hlavě válců je upevněna vývěva, která umožňuje nasátí vody do čerpadla a je do činnosti uváděna pákou rozdělovacího kohoutu. Při vysávání bylo přerušeno zapalování druhého válce a nespálená směs paliva a vzduchu procházela uzavíracím kuželem přes zpětný ventil do vysávacího zařízení a současně byl klapkou uzavřen i výfukový otvor druhého válce. Tím vznikal ve vývěvě potřebný podtlak a vnitřní prostor vývěvy spojovala trubka s vnitřním prostorem čerpadla. Vnějším tlakem vzduchu pak byla voda hnána savicemi do čerpadla. Nejvyšší dosažitelný podtlak plynové vývěvy je 8 m vodního sloupce.

PS-8 je vybavena dvoustupňovým, vysokotlakým čerpadlem s typovým označením H 800. Čerpadlo má oběžná kola naklínovaná na silném hřídeli a stažena maticí. Na sací straně čerpadla je hřídel uložena v bronzovém ložisku a na druhé straně u motoru je spojena přírubou přímo na setrvačník motoru. K utěsnění prostoru čerpadla slouží provazcová ucpávka s pěti těsnícími kroužky. Ty se podle potřeby dotahují ucpávkovým kroužkem a ucpávkovou maticí. K mazání čerpadla slouží tlaková maznice na skříni čerpadla a k mazání sloužil mazací tuk 3 od firmy Benzinol n.p.

Na skříni čerpadla jsou umístěny následující měřidla a ventily:

• Manovacuometr - udává podtlak na sací straně v metrech vodního sloupce (m v. s.) při sání z volného zdroje nebo udává tlak při sání z tlakového zdroje v m v. s. (10 m v. s. = 1 atp).
• Manometr - udává přetlak na výtlačné straně v m v. s.
• Výtlačné ventily – slouží k uzavření průchodu vody. Ve vřeteni výtlačného ventilu byly posuvně uloženy uzavírací talíře, které na ventilová sedla přitlačovala pružina.
• Rozdělovací kohout - jeho pákou se uvádí v činnost vývěva a zapojuje chlazení motoru. Je umístěn mezi výtlačnými ventily.
• Zavodňovací nálevka – po odšroubování její zátky je možné čerpadlo a savice zalít vodou. Používá se jen pokud nefunguje vývěva a je umístěna na sacím hrdle čerpadla.
• Vypouštěcí zátka - slouží k odvodnění čerpadla po skončení provozu. Je umístěna na spodní části čerpadla.

Odkazy - použitá literatura

• Článek o PS 8 (výborný souhrn vlastností stříkačky)
• Technický popis a návod k obsluze PS 8
• Popis stříkačky s fotografiemi

DA 12 Avia A 31 SPZ: BE 86-18

O technice

DA12 Avia A 31 se již nenachází ve správě Sboru dobrovolných hasičů Chrustenice, byl odprodán Sboru dobrovolných hasičů Vráž. Byl nahrazen CAS 25 Škoda 706 RTHP, která lépe vyhovuje současným potřebám zdolávání mimořádných událostí.

DA12 Avia A 31 je určen pro přepravu družstva. Dříve byl nedílnou součástí skoro každé dobrovolné jednotky. Je koncipován na podvozku Avia A 31, kdy zadní nástavba je dělena na prostor pro přepravu hasičů a v zadní části jsou umístěny věcné prostředky požární ochrany včetně přenosné požární stříkačky PS 12.

Odkazy - použitá literatura

• DA 12 - Avia A 31
• DA 12 A31